Půlrok na Lokádě, aneb slasti práce trenéra U9

Již je to půlrok, kdy jsem se společně s Adamem, mým synem, ocitl na pažitu fotbalové týmu Loko Praha. Já v roli asistenta trenéra, Adam jako hráč. Za tu dobu jsem se naučil například jména všech svých svěřenců, i když je občas pletu. Taky jsem se naučil větší míru trpělivosti, kterou obvykle s výchovou svých synů nemám. Za nejdůležitější považuji to, že mohu být zkrátka u toho a se svými svěřenci sdílet nadšení pro samotnou hru.

Můj přístup k tréninku dětí v této kategorii, se v poslední době mění. Nelpím na precizním provedení jednotlivých cvičení, ani nevymýšlím příliš složitá cvičení. Myslím na to, aby v tréninku byla zábava, jednoduchost a hra. Aby to fungovalo, dělíme tým čítající zhruba 24 hráčů do menších skupin podle aktuální výkonnosti. Díky tomu se můžeme soustředit na detaily u vnímavějších dětí a ostatním dát více prostoru ke hře.

Každý trénink do určité míry stavím na rozvoji koordinace a rychlosti. K tomu přidávám úpoly a základní silová cvičení, aby děti získávaly komplexní pohybový základ. Pohybová kultura je v jejich věku zásadní. Teď je čas, kdy si mohou k pohybu vybudovat celoživotní vášeň. Úkolem nás trenérů je jejich oheň neuhasit, ale naopak rozdmýchávat.

V čem jsme se zlepšili?

Zlepšení naší hry jde v ruku v ruce se zdravou agresivitou, bojovností a nadšením, se kterými povětšinou naši chlapci a děvčata do zápasů i tréninků jdou. Tato chuť je klíčem k úspěchu. Máme ji i my trenéři, tudíž pracovní prostředí pro rozvoj je, mám za to, že na velmi dobré úrovni.

Pokrok jednotlivých hráčů je různý a nelze jej jednoduše zobecňovat. Každý má své tempo, jiné predispozice i jiný potenciál. U některých je zlepšení výraznější, u jiných pomalejší – a je to naprosto přirozené. Velkou roli v tom hrajete i vy, rodiče. My trenéři máme děti na tréninku jen několik hodin týdně, ale nejvíce času tráví právě s vámi. To, jak se k pohybové výchově svých dětí stavíte vy, má proto zásadní vliv na jejich celkový rozvoj.

Například já s Adamem jsme před nástupem na fotbalová hřiště, trávili spousty času různými pohybovými aktivitami. Díky tomu má Adam dobré obratnostním koordinační a rychlostní předpoklady, ze kterých může sportovně těžit v budoucnu. Co se týká fotbalových dovedností, tak na těch musí pracovat, ale pokrok tam je a chuť se učit také.

Ocenění za tvrdou práci

Velmi bych ocenil ty, kteří byli na soustředění a poděkoval jim za skvělou práci, co tam odvedli. Osobně jsem tam byl pouze tři dny, ale během nich jsem viděl skvělé nasazení a velmi dobře fungující partu. Myslím, že tam se právě utvořilo jádro týmu, který nám teď opravdu dobře šlape.

Vedle bojovnosti a nasazení se objevují i čistě fotbalové dovednosti. Umíme rozehrát od brankáře, kombinovat, využívat šířku hřiště. To vše jsou pozitivní změny a pro nás trenéry i jasný důkaz, že naše práce má dopad. Viditelný pokrok na hřišti je pro nás velkou motivací do další práce. I když se v této kategorii výsledky neřeší, myslím, že není odvěci zažívat pocity vítězství, které ke hře patří. Na turnajích jsme předvedli dobrou hru a výsledky se dostavily až nad očekávání dobré. V naší soutěži taktéž předvádíme velmi slušnou hru. Jsme na dobré cestě.

V nadcházejícím období budeme určitě chtít více pracovat na součinnosti týmu, zároveň nepolevit na individuální technice a pracovat s pohybem jako takovým. Pohyb je totiž klíč. Rychlost, hbitost a síla – to je oč tu běží.